Na začátku letních prázdnin jsme se rozhodli, že navštívíme naše oblíbené místo – národní park Berchtesgaden. Konkrétně městečko Shönau am Königssee. Tak jako vždy jsme ubytování zařídili přes Booking.com a opět bylo vše bez problémů. Hotel jsme vybrali Königsseer Hof, kde jsme byli i minulý rok. Výhoda tohoto hotelu je nesporná – 5 minut od Königssee (to, že tato výhoda bude více než potřeba hned následující ráno, jsme při příjezdu neměli ještě ani tušení). Hotel jako takový je hezký a čistý, i když vybavení pomalu zastarává (ačkoliv ještě před pár lety muselo být velmi luxusní). Jediné, co mě na tomto hotelu opravdu štve je, že na recepci se opravdu načekáte. Přijeli jsme 5 minut od začátku možného check-in a spolu s námi tam dorazil i holandský pár, který již nedočkavě zvonil na zvonek položený na pultu recepce. Po 20 minutách čekání a opakovaného zvonění jsem to nevydržel a začal vyvolávat na telefonní číslo recepce (mají i mobilní verzi). Naštěstí se po třetím zazvonění na druhé straně ozval pán, kterému jsem vysvětlil, že čekáme na recepci a nikdo nikde. Odpovědí mi bylo, že tam hned bude a skutečně zpoza rohu vyšel rychlým krokem chlapík s batůžkem na zádech, který se hned hrnul do hotelu a za recepci. Takže jedna zkušenost a rada – pokud na recepci nikdo není, zkuste zazvonit na zvonek na pultu a pokud se po chvíli nikdo neukáže, ihned volejte (německy, anglicky, to je jedno). Samotný check-in pak proběhl rychle a platbu bylo možné provést kartou (pokud navíc máte Apple Pay nebo podobnou službu, nepotřebujete PIN). Vzhledem k tomu, že jsme měli objednaný apartmán, tak jsem byl opravdu zvědavý jak bude pokoj vypadat. Výsledek předčil všechna moje očekávání. Vešli jsme do úzké chodbičky, ze které vedly jedny dveře do prostorné koupelny s vanou a sprchou a druhé dveře vedly do hlavní místnosti, kde byla malá kuchyňka, velká postel a televize. Zároveň tu ale za skříněmi bylo točité schodiště, kterým jsme téměř okamžitě vystoupali nahoru. V patře pak byla velká místnost s východem na balkon (s výhledem na protékající řeku), gauč, další velká postel a opět schody nahoru, které vedly do patra s dvojpostelí. Prostě paráda.

Vzhledem k tomu, že byl brzký podvečer, vydali jsme se ještě na procházku k jezeru Königssee. Za prvé jsme se tam chtěli podívat, abychom případně koupili lístky na loď na druhý den, omrkli jízdní řád a také jsme se chtěli najíst. První, co nás překvapilo bylo, že lístky na loď nebylo možné zakoupit dopředu, ale vždy pouze na aktuální jízdu, přičemž další lístky bylo možné zakoupit druhý den ráno od 7:30. Vzhledem k tomu, že jízdní řád říká, že první loď vyplouvá v 9:00, tak pořád času dost. Zašli jsme tedy ještě kolem malé zátoky, přes stavidla na kraj jezera, tam poseděli a děti si smočily nohy v průzračné, ale značně studené vodě. Cestou zpět jsme se zastavili v restauraci Zum Schiffmeister und Massury. Pokud máte rádi pivo, určitě si dejte weiss bier nebo přímo pivo Berchtesgadenské. To si můžete dát do hezkého tupláčku :-) A jestli máte hlad, dejte si Schiffmeister řízek, který je vážně veliký, takže se opravdu nacpete a navíc to není klasický řízek – tento je trochu kořeněný a mně osobně moc chutnal. Vzhledem k tomu, že se pomalu začínalo stmívat, přesunuli jsme se na hotel. Po cestě jsme ale ještě jednou pro jistotu zkontrolovali lodní jízdní řád. Na ráno byl tedy plán jasný. V 7:30 koupím lístky, pak si dáme v hotelu snídani a v klidu vyrazíme na výlet na Obersee.

Zastarávající vybavení hotelu se bohužel projevilo i na proleželé matraci, ale nebylo to tak hrozné. Horší bylo, že sousedi ve vedlejším pokoji měli potřebu na sebe hulákat a bouchat dveřmi, což bylo celkem dost slyšet. Naštěstí se ale brzy ztišili a nebo jsem prostě usnul :-)

Obersee

Ráno v 7:25 jsem už stepoval před pokladnami na lístky na loď. Překvapilo mne, že přede mnou stojící pár měl na sobě roušku (ano, COVID zasáhl z pohledu roušek i zde a tak roušky musíte mít v uzavřených prostorech). Cena lístků zde (uvádím pouze cestu ze Shönau do cílového místa tam i zpět, aktuální ceny i informace pak najdete přímo na webu https://www.seenschifffahrt.de/de/koenigssee/fahrplan/fahrplan/):

Každopádně, když jsem se dostal na řadu, koupil lístky (je možné platit hotově i kartou), byl jsem lehce zděšen, protože odjezd na lísku ukazoval 8:00 místo v 9:00 podle řádu. Pro jistotu jsem se ještě zeptal, ale bylo to skutečně tak. Pro velký zájem byl upraven jízdní řád, ale bohužel už nebyl vyvěšen na vývěsce. Rychle jsem tedy běžel do hotelu a po cestě vyťukal WhatsApp zprávu „Odjezd v 8!!!“. Zde se ukázala výhoda blízkého hotelu, protože jsem byl na místě za pár minut. Rychle jsme sbalili věci a vyrazili na molo. Ještě jsme měli krásných 5 minut čas do odjezdu, což ale nikdo nevzal moc pozitivně, protože měli všichni hlad. Hodina cesty až na Salet tomu moc nepřidá, nicméně klid hor nakonec zapůsobí na každého a tak jsme se dostali až na konečnou zastávku. Zde jsme se v klidu nasnídali svačinou, kterou jsme měli sbalenou a vyrazili směr Obersee. To je skutečně přibližně 15 minut, jak hlásá ukazatel a protože jsme jeli hned první lodí, v podstatě nikdo tu nebyl a díky tomu jsme si mohli užít ten nádherný klid všude okolo. Jakmile sem totiž jedete později a jste tu třeba až kolem oběda, tak je tu neuvěřitelný frmol a davy lidí. Náš cíl byl ale o nějaký ten metřík dál – druhá strana Obersee a tamní chata, kde jsme si chtěli dát chleba s máslem a k tomu mléko, jako minulý rok. Cesta k chatě není úplně snadná, jdete totiž po boku skály a kolikrát po vytesaných schodech, na které dopadá stékající voda a tak občas kloužou (fakt doporučuji dobré obutí – podpatky nebo sandálky sem raději moc nenoste). Ne zrovna snadná cesta Vás ale odmění krásným výhledem a nakonec právě výborným chlebem s máslem, sýrem nebo šunkou, což můžete zapít mlékem od krav, které zde chovají a nebo si koupit třeba dovezené pivo. Z laviček s výhledem na Obersee a okolní hory se Vám nebude chtít zvednout a vydrželi byste zde opravdu klidně celý den, ale pokud chcete vidět nedaleký vodopád nebo dorazit včas zpět, musíte i včas vyrazit. Naše cesta byla k vodopádu, ale po cestě se ukázala nevyzpytatelnost hor a ze slunečného dne se rázem stal den zatažený a strhla se bouřka. Vybavení do deště jsme měli s sebou, takže to bylo v pořádku, ale s dětmi se Vám přeci jen nechce jít bouřkou k vodopádu a pak zpět, takže jsme se otočili a vyrazili rovnou na loď zpět. Než se na molo dokodrcáte, zabere to určitě alespoň hodinu, takže je potřeba s tím počítat – poslední loď vyplouvá v 17:40, ale pozor – tam se nemusíte vejít, takže raději jeďte nějakou dřívější.

Almbachklamm

Soutěska Almbachklamm byla cíl našeho dalšího dne. Věděli jsme, že zde bude vodopád, ale že jich tam bude tolik, to už jsme nečekali. U vstupu do soutěsky je navíc nejstarší mlýn v Německu. Začínali jsme tedy na dolní straně – u sjezdu z Alpenstrasse. Z našeho hotelu jsme zde autem byli za 17 minut. Parkoviště jsou zde dvě, přičemž ani za jedno se neplatí (alespoň neplatilo při naší návštěvě). Vstupné do Almbachklamm je 5€ za dospělou osobu (s kartičkou hosta, kterou dostanete v hotelu), za dítě 6 – 18 let se platí 4€.

Cesta soutěskou je příjemná a ne moc náročná, určitě je i pro děti, ale stejně jako všude je potřeba být opatrný. Část cesty nemá zábradlí, jen ocelové lano vedoucí podél skály, kterého se můžete držet. Nicméně na nebezpečnějších místech zábradlí už je. Pokud jste vysocí, počítejte s tím, že v tunelu, kterým budete muset kousek projít, bude potřeba se přikrčit. Tunel má totiž na výšku 1,66cm :-)

U „závěrečného“ vodopádu se pak můžete vyškrabat až k přímo padající vodě a hlavně si vybrat, zda budete pokračovat dále nebo se vydáte na Etterberg kratší cestou, kde je i restaurace a tedy občerstvení. Delší cesta je podle ukazatele přibližně 1,5 hodiny a kratší 45 minut. Ta kratší má ale prudší stoupání a opravdu si něco vyšlápnete. Odměna na kopci je ale parádní. Nádherný výhled na okolí a hlavně možnost bavorského povidlového knedlíku.

Cesta zpět je pak možná více směry. Můžete jít po silnici a nebo pak podél živého plotu, kde pak procházíte nad soutěskou Almbachklamm. Na této cestě je varovná cedule, kterou ale neberte příliš vážně – rozhodně to není žádná komplikovaná cesta a určitě ji zvládnou i malé děti.

Jenner

Na další den jsme měli naplánovaný výlet na nedalekou horu Jenner. Na ni je možné se dostat jak pěšky, tak lanovkou. Z důvodu zážitku i rychlosti jsme zvolili lanovku. Ceny pro léto 2020 jsou následující:

Cesta lanovkou je zajímavá a kdyby nebyla nízká oblačnost, určitě by toho bylo k vidění mnohem více. I tak to byl ale hezký zážitek. Každopádně lanovka má jednu mezizastávku a pokud jste si zaplatili cestu až nahoru, tak určitě nevystupujte, ale jeďte dál :-)

Na konečné je restaurace a obchůdek se suvenýry, kde můžete zakoupit různé zajímavé věci – od semínek místních kytiček, přes syslí/sviští sádlo až po různé hrnky a doplňky. Každopádně je zde i cestička, kterou je možné pokračovat ještě výš až na samotný vrchol, kde je dřevěný kříž a odkud je nádherný rozhled.