Hrad Kost jsme si vybrali jako cíl našeho prázdninového, odpoledního výletu. Památky v Českém ráji jsou pro takové akce ideální. Z Prahy nám cesta k hradu trvala asi hodinku a pokud by člověk bydlel na tom "správném" kraji Prahy, bylo by to ještě méně.

Dorazili jsme chvíli po 13. hodině a vzhledem k množsví aut bylo vidět, že Kost skutečně patří mezi oblíbené turistické cíle. I když se z blízkého okolí dá pohodlně dojet autem nebo dojít pěšky hromada návštěvníků přijíždí autem a na to bohužel provozovatelé Kosti moc připraveni nejsou. Celdenní parkovné na oficiálním parkovišti vás vyjde na 60Kč, což není tak hrozné, pokud by ale bylo kde zaparkovat. Většina návštěvníků tak nechává auto podél příjezdové silnice k hradu, čehož rádi využívají místní strážníci, kteří tu pak rozdávají jednu pokutu za parkování za druhou. Silnice je totiž celkem úzká a tak rozdávají pokutu za nedodržení předepsaného prostoru na průjezd.

V současné době dochází k rekonstrukci velké části Kosti, což trochu limituje návštěvníky ve výběru prohlídkových okruhů. Nicméně ten hlavní je zachován. Prohlídka trvá asi hodinu, přičemž většina času je věnována výkladu o středověkém mučení a trestech. Povídání je to celkem zajímavé, ale povětšinou i drastické. Slabší povahy z toho asi nadšené moc nebudou, což si průvodci naštěstí uvědomují a umožňují těm méně otrslým, aby vyšli během výkladu na čerstvý vzduch. Škoda jen možná je, že tato expozice nemá ve skutečnosti s hradem nic společného, protože na Kosti nikdy v historii kat nepůsobil a ani se zde nemučilo. Stejně tak je mylná oblíbená historka, že vznik názvu hradu je spojen s Janem Žižkou, kterému se hrad nepodařilo dobít a tak prohlásil, že je tvrdý jako kost.

V ostatních prostorách si můžete prohlédnout sbírku dobových zbraní a brnění, dále hodovní síň s mnoha portréty včetně fotografií současných majitelů. Závěrečná část prohlídky hradu je věnována černé a bílé kuchyni. Dozvíte se v čem se kuchyně liší (v jedné se jídlo vařilo a v druhé už jen dochucovalo a chystalo k servírování - která je asi která? ;-)). Nebo také, že k vyhazování zbytků z kuchyně sloužila výlevka ústící přímo na stezku pod hradem, kde v té době nebylo záhodno se tudíž moc zdržovat.

Podtrženo, sečteno, Kost za výlet stojí. Třeba i jen zajet na kole a okouknout kromě hradu i blízké okolí, jako Údolí Plakánek, na které je z hradu krásný výhled. Bůh ví proč si přesto někteří lidé pletou tuto krásnou historickou i přírodní památku s odpadkovým košem, veřejnou skládkou, či onou místností a projít se tak v pískovcových klenbách pod hradem nemusí být tak příjemnou záležitostí, jak by se mohlo na první pohled zdát.